January 2014

Don't give up what you want most, for what you want now.

31. january 2014 at 10:43 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Hola mis chicas!

Miluju prostě dny, ve kterých jsem sama sebou a líbím se sama sobě. Protože to, je nedůležitější!
Mám samozřejmě dny, kdy se nanávidím, nesnáším svůj obličej, vlasy, tělo, všechno. Ale pak jsou tady ty růžovější chvilky, kdy se mám opravdu ráda a věřím si. Momenty kdy se na sebe podívám do zrcadla a řeknu si, jsi vážně krásná :)

Girls

Mám chuť jít si zaběhat, posilovat břišní svaly, hrát tenis, opalovat se, rochnit se v moři při 40°C horku! Jak mě chybí dovolená, prázdniny a léto.
Mě prostě nebaví zima. Mě by vyhovovaly tak dva měsíce sněhu abych se vyblbla, zalyžovala si a pak by zase mohlo být léto, protože moje osoba není stvořená pro utrpení v posilovně a cvičení v uzavřených prostorech. Mnohem radši běhám venku na čerstvém vzduchu než zavřená v posilovně, baví mě hrát tenis na sluníčku protože vím že se taky trochu přismahnu a různých třistapadesát milionů aktivit :D

❤️🌞
Takže teď to vidím následovně. Přetrpím tu půl hodinku a trošku si zaposiluju. Počkám až mamka přijede z města a doveze mi čínské nudle na oběd a pak se krásně zkrášlím a upravím, abych se svému drahému líbila až přijede z práce. Ne že bych se mu nelíbila i obyčejně, ale znáte to ;)


Life can be better in a few minutes.

30. january 2014 at 13:40 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Čauky :)

Je možné abych během půl roku byla 2x nemocná se střevní chřipkou? Evidentně jo.
14 dní jsem byla na praxi ve Špindlu, přijela jsem domů vše ok. Ráno vstávám s tím že jedu na intr, celou cestu na vlak se nadavuju, koupím si lístek a pak se mi udělá fest špatně. Tak vrátím lístek a hloupé řeči ženské u pokladny bez problémů přejdu. Sednu do auta a jedu domů. Jdu spát s křečovitým břichem a po probuzení následuje maraton, kdy objímám záchodovu mísu. Poté následují dny, kdy nejsem schopná do sebe absolutně nic dostat, takže shodím 2 přebytečná kila.
Hodně se mi to líbí, tak uvažuju nad lehkou změnou života :)

it's never too late

Už delší dobu se můj život zamotává do stereotypu. Dobře, líbí se mi to, miluju systém a stereotyp, ale co je moc, to je moc. Tak jsem lehce zauvažovala a popřemýšlela nad sebou a rozhodla jsem se to rozjet.
Nechci už trávit dny zavřená doma a litovat každého volného dne kdy jsem mohla dělat to, jet tam, zkusit to a podobně. Už ne. Stačilo.

Untitled
Tak jsem se jednoduše rozhodla.
Jakmile dopíšu tento článek, tak si zajdu dát horkou koupel s vonným olejíčkem a příjemnou hudbou. Dám si masku, vyžehlím si vlasy, kouzelně se namaluju, projedu šatník a vyzkouším si šaty které jsem měla na svatbách a plesech.
Dnes si hodlám tento den užít, ikdyž není nijak výjmečný. Vlastně, každý den je výjmečný! :)

Change the world🙏🌍

Who wants to be alone?

9. january 2014 at 16:46 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Zdravím všechen žijící a učící se lid!

Opět a zase je tady velmi optimistický článek. Vím, že asi nejsem jedna z těch pozitivně myslících lidí a je to asi špatně, ale když okolo mě velice nic optimistického není, tak jak mám být optimistická já?
Chvilkama mi přijde, že se mi všechno každou chvilku sesype. Hroutí se to jako hrad z písku. Stačí už jen malá vlna a vše je v háji. Škola mě nebaví, jsem alergická na lidi kteří mě obklopují, nesnáším intr, nesnáším jídlo, jediné co potřebuju a to čeho mám opravdu nedostatek je můj přitel, rodina a teplo domova. Přeju si tak strašně moc abych ten rok co mě tady ještě čeká utekl jako voda, já udělala maturitu a už se tady nikdy v životě nemusela ukázat. Nic jiného mi fakt na srdci teď neleží.

Chtěla bych vrátit čas a být zase v Turecku. Okolo mě samí dokonalí lidé, rodiče a ségra. Teplo, skvělá nálada a dobré jídlo. Chybí mi ty časy strávené tam. Celý, celikčý ten si jen úžívat a na nic nehledět. Místo toho jsem v otřesné zemi, které se říká Česká Republika, kde je nechutné počasí, otřesní lidé, jídlo na které se nedá ani podívat. Mohla bych jmenovat ještě miliony věcí.
Pomaličku, ale jistě se tady začínám dusit. A obávám se, že ani nadechnout se mi nepomůže.

Pinterest