June 2012

You have no idea how i am feeling, so shut up.

30. june 2012 at 12:29 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Opět a zase mě chytla takový ta horší nálada. Nálada typu, že už chci jet domů.
Všichni všude píšou:''Jo, konečně prázdniny. Začínají 2 měsíce nic nedělání'', apod. Stýská se mi už po všech doma, chci být s něma, ne tady.
Je to strašný když vím že jsou prázdniny, sobota, všichni jsou doma a já musím trčet někde na nějaké přihlouplé praxi, která je mimochodem šílená(jak už jsem v pár předchozích článcích psala), nevím co už mám dělat, nudím se. No a když se nudím, tak se mi začne stýskat po ségře, mamce, taťkovi, babičce, dědovi,...prostě po všech doma.
Já už chci sakra jíst co chci, kdy chci, jak často chci,..nebaví mě to tady. Už mám dva týdny tady za sebou a naštěstí mě čeká už jenom jeden, tak doufám že uteče jako voda, protože jestli se bude táhnout jako sopel, tak já asi umřu.
Celej rok trpím na intru jako zvíře, takovou dálku od domova. Přes týdny jenom přežívám, ale když přijedu domů a všechny vidím, grilujeme, jdeme k babičce na kafe, na oslavu a všechny vidím, přijde mi že ani na žádnej intr nejezdím. Cítím se doma <33 Možná vám přijde, že jsem strašnej maminčák nebo něco podobnýho, ale já mám čistě jenom ráda svoji rodinu.

Až potom, co jsem odjela na intr, tak jsem si uvědomila jak strašně moc mám moji rodinu ráda a jak strašně moc si jí vážím !

248135_410508245658549_1268795301_n_large


TRAILER for my new story called ''Don't jump!''

30. june 2012 at 10:00 | Michelle Marshmallow
Tak tady máte slibovaný trailer k povídce.
Enjoy it !


Just information article, about my fan fiction stories.

29. june 2012 at 12:36 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Opět a zase začínám pracovat na TH povídkách. Vím, že moje starší povídka(Frankfurt Unterkünfte), stála za velký kulový. Nejspíš jste ji ani nečetli, protože jsem ji tady ani nezveřejnila, ale mohli jste ji najít na tokiohotel-fanfiction.blog.cz. Nicméně, píšu další, na které si nechávám záležet. Už mám pěkně naplánovaný i trailer a příběh se začíná pomalu, ale jistě rýsovat.

Takže se v příštích dnech můžete těšit na připravovaný trailer k povídce ''Don't jump!'', která je pojmenovaná podle jedné známé TH písničky. Bude to příběh, který bych zařadila spíše do drama a romantika. Jak se mi to v hlavě tak pěkně vykresluje, tak si myslím že by to mohlo stát zase jednou za to.



What the hell is wrong?!

28. june 2012 at 11:32 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
167491_315495518539103_1718846042_n_large

Božee, proč mi přijde že mi začínají docházet nápady na články? Já už fakt nevím o čem mám psat. Ne, nebojte se. Tohle není jeden z těch ukončovacích článků, kdy napíšu že nevím co mám přidávat a tím ruším blog, to rozhodně ne. To už máme dávno za sebou ;)

Vždycky mám takový období, kdy bych klidně mohla psat i 3, 4 články za den, ale na druhou stranu tady jsou i období, kdy je měsíc a já přidám z těžka 5 článků, protože nemám nápady, myšlenky, nic. Doufám že ta doba ''nic nepsaní'' zase hodně rychle přejde.

Když si ale tak pročítám ty autorský blogy, tak mi přijde, že blog. cz začíná pomalu, ale jistě ovládat komunita malých, růžových, nafintěných a třináctiletých(ještě hůř, i desetiletých) holčiček, které si hrají, co já vím, třeba na Dominiku Myslivcovou. Nic proti ní samozřejmě nemám, je taková jaká je, je svá a možná trošku víc růžová. Ježiš, nesnáším růžovou. Co to je za blbej zvyk, že desetiletá holka už umí zacházet s internetem pane bože?! Kde to sakra žijeme?
Pomalu si začínám říkat tu otřepanou otázku ''Kam ten svět spěje?'', a to se nedívám jenom na blog.cz, ale vidím to všude kolem sebe.
[Omlouvám se, jestli jsem někoho z Vás urazila.]

It will be better, to forget.

26. june 2012 at 11:53 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Asi bude lepší, když už o něm nebudu absolutně přemýšlet, protože vím, že už ho znovu nejspíš nezískám. Jenže ono to nejde když se mi o něm zdá tři noci za sebou. No tak holka, vzchop se a jdi dál. Nemá cenu se nad tím pořád pozastavovat. Jenom se trápíš, zbytečně. Jdi dál a žij !! bez něj..

532654_413944251978021_398026943_n_large

Takže od teď, my life without him.

Nepůjde to tak lehce. Ale už jsem to jednou zvládlá, tak proč ne znova.

[Vím, že jsou to věci které nepatří na blog, ale já sem se musela vypsat. I am sorry guys.]


The people who always think they know your story have usually never finished a book in their life.

23. june 2012 at 15:31 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Už jenom dva týdny.

Doufám že ty poslední dva týdny praxe utečnou rychle, protože už chcu být vážně doma. Ne že by mě to tady nebavilo nebo něco, ale prostě doma je doma a..no dobře. Už mě to tady přestává bavit. Popravdě, ani me to tady bavit nezačalo :(

Kolikrát už mám chutě typu zpakovat se a co nejrychlejš odtud odjet. Štve mě, že venku je krásně a já musím trčet tady a obsluhovat, chtěla bych si udělat kafe, černý čaj, vaječinu a já nevím co všechno. Proč mám teď na všechno sakra takovou chuť? :D Ale no tak, nádech výdech, buďme v klidu, už přece jenom dva týdny, to uteče jako voda :)
NESNÁŠÍM NAIVITU :D Ale člověk se holt musí nějak uklidnit.

Img_3042_207038565_large

556547_10150947359393369_2127505311_n_large



Nothing great ever came that easy.

20. june 2012 at 14:22 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Doufala jsem že praxe bude v luxusním hotelu a bude to super.

Smůla. Jsem na praxi v hotelu, kterej je takový ten klasický socialistický hotel, kde cítíte kouř, starobylost, prostě hnus. Když nám ve škole říkali, že se dostaneme do těch nejluxusnějších hotelů na praxe, protože jenom s těma má naše škola smlouvu, tak pěkně kecali, čímž mě naštvali jako nikdy.

Lidi jsou tady sice fajn, ale přijde mi to jako v hororu. Chovajou se tak nějak až moc mile a v pohodě až je to děsivý. Domovník je divnej a přijde mi, že některou noc k nám vtrhne na pokoj a mě i B. zavraždí svým uklízecím náčením. Zní to fakt psychopaticky, ale fakt mi to tak přijde.

Pokoj? Je strašnej. Moc malej a když jsme přijeli, což bylo 18.6., tak nám řekli, že v tom pokoji už půlroku nikdo nebyl a že než se budeme koupat, tak si máme nechat ještě odpustit vodu, protože je možný že bude trošku rezitá. Všude v pokoji jsou samé pavučiny, pavouci, brouci a prach. Já s mojí arachnofobií jsem zabila už tři pavouky a B. ji má taky, takže great. Včera jsme šly do obchodu a koupily jsme biolit, který jsme okamžitě vystříkaly celej pokoj a hadru na prach, kterou jsme vytřely snad všechna místa, která se vytřít daly. Teď už jenom čekáme, kdy se k nám dostane vysavač, abysme si vysály, protože všude po zemi je neskutečnej bordel a taky pírka od ptáků, takže fakt úžasný.
Tak naštvaný jako včera jsme snad ještě nikdy nebyly a to tady máme být až do 12.7. jo? Ale doufám, že když si odmakáme aji víkendy, tak nás pustijou cca kolem 7.7.-8.7. jak nám bylo řečeno.

Každopádně nám to tady utíká strašně pomalu. Přijde nám, jako kdybysme tady byly už týden, ale jsme tady teprve necelý 3 dny.
Lidí je tady málo, ale mají přijet teď nějak každý den asi po dvou lidech, takže by to mohlo být lepší, že bysme se tolik nenudily při obsluze. Je tady jeden stůl po pěti němcech, jede stůl s jedním němcem a toť vše. Dneska odjel jeden čech a ještě starší český pár.
Obsluhujeme na snídaně, kdy je jenom švéďák, pak kolem 4 jsou kafíčka-prostě buchta a kafe a pak večeře, kdy to nosíme podle toho, co si den předtím zakšrtly. A ještě je to tak, že jeden den má B.snídaně a večeře a já kafíčka a večeře. Večeře máme spolu, ale ty kafíčka a snídaně dělá jenom jedna a tak si to střídáme každý den. Snad jste to aspoň trošku pochopili :DD

No-drama-girls-385676-475-475_large

S B. se snažíme nemyslet na to, že tady budeme ještě tak dlouho.Oběma se nám totiž už chce domů, a strašně pomalu nám to utíká jak jsem říkala, takže se snažíme si to tady užít i tak. Děláme srandu, chodíme do obchodu, jsme na nb a odpočíváme. Včera jsme skoro celý den prospaly, protože toho na nás bylo trochu moc.

Tumblr_m5axkgzm151rrncy7o1_400_large

Už bych chtěla být doma <3

Game over. Thank you for your playing.

13. june 2012 at 15:56 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Poslední obsluha za mnou, učebnice prodaný a do druháku učebnice koupený. I feel sooooooooo great!! :)

Ani nevíte jak strašně moc mi tento rok utekl. Jako kdyby to bylo před měsícem, když jsem tady přijela(na totu školu) a bála se snad úplně všeho. Měla jsem hrůzu z lidí, z jejich reakce, z reakce z mojí strany jak mě ostatní přijmou když jsem z úplně opačné strany republiky, komunikace z lidma, obavy z toho jestli mě ten obor bude bavit, jestli to zvládnu na intru, jestli se seznámím a já nevím z čeho všeho.
Začátky byly příšerný a to jakože fakt byly. Byly to snad nejhorší chvíle mojeho života. A to nekecám. Ale kdybych si měla znovu vybrat střední, tak by to byla určitě zase tota, protože ty ''chvíle hrůzy'' za to fakt stály.

Tak v pátek končíme, naši si pro mě přijedou na intr, protože sama vlakem bych to asi neodtáhla :D No a v nedělu pojedu ke kamarádce do Mladé Boleslavy, kde přespím a v pondělí pojedeme na praxi. Protože kdybych měla jet přímo na tu praxi, tak bych měla hodně přestupů, dojela bych tam možná za 5 hodin když bych měla štěstí a ani nevím kde to přesně je, takže tak mo :D Každopádně jsem zvědavá, ale zároveň se bojím co bude. Ale tak to k tomu asi patří ;)

Tumblr_m52fglmqmx1qfqo4lo1_500_large

Taky se tak šíleně těšíte na prázdniny? Já teda neskutečně moc, těším se až na chvilku zase vypnu a vyletím z totoho školního kolotoče :)

We-are-the-tide-212552-475-316_large

Tears are words, the heart can't say.

7. june 2012 at 19:01 | Michelle Marshmallow |  Každodenní zápisky
Že jsem dlouho nenapsala? Yep, omlouvám se, ale nebyl čas. A to není výmluva.

Já sama jsem si myslela že tento týden už to bude s učením v pohodě, ale wrong. Celý týden, každý den byla nějaká písemka nebo zkoušení nebo něco. Jsem tak strašně moc ráda že na zítřek nic nemáme protože by mi jinak asi už jeblo. Dnešek byl taky celkem masakrovej, takže dneska klídek, jdu si koupit ice coffee a cigárko, protože jsem totally exhausted po totom týdnu. Ještě že už je zítra pátek a jedu zase domů. Tak strašně moc se zase těším.

Víte, my ve škole končíme už 15.6. a od 18.6. my začíná praxe a budu tam až do 12.7. no a..strašně moc se bojím že to tam nezvládnu. Ne k vůlu obsluze nebo fyzičky nebo tak, ale spíš psychicky. Že to nezvládnu bez našich, bez ségry atd. Přece jenom měsíc je dlouhá doba a na to že už pomalu brečím teďka když jedu na týden na intr, tak mám docela obavy z té praxe no. Nemáte někdo náhodou nějakej lék proti tomu? :DD Příjmám cokoli.

Tumblr_m4z6e2449m1qgujfno1_500_large